VZDĚLÁVACÍ OBSAH ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

V rámci jednotlivých integrovaných bloků seznamujeme – nabízíme dětem poznatky z těchto vzdělávacích oblastí:

1. Dítě a jeho tělo = oblast biologická

      Záměrem vzdělávacího úsilí v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho fyzickou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je k zdravým životním návykům a postojům.

Oblasti vzdělávacích záměrů pedagoga:

  • lidské tělo a jeho část, jeho vývoj a změny (= hlavní smyslové a tělesné orgány a jejich funkce, včetně pohlavních, růst těla a jeho proměny od narození)
  • zdravé životní návyky (= pohybové činnosti a sport, zdravá výživa, příprava pokrmů, potraviny)
  • ochrana osobního zdraví (péče o čistotu a zdraví, ochrana před škodlivými látkami a vlivy, návykovými látkami a závislostmi, prevence onemocnění)
  • ochrana bezpečí (= varování před úrazy, nebezpečím hrozícím při hrách, v dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi, věcmi a jevy)
  • sebeobsluha (= hygiena, stolování, oblékání, úklid)
  • věci kolem nás (= předměty denní potřeby, hračky,pomůcky, sportovní náčiní a nářadí, výtvarné pomůcky, hudební nástroje, pracovní pomůcky, jejich užívání)
Vzdělávací nabídka = co pedagog dítěti nabízí:
  • lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, hody, lezení), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod.)
  • manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním
  • zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení)
  • smyslové a psychomotorické hry
  • konstruktivní a grafické činnosti
  • hudební a hudebně pohybové hry a činnosti
  • jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod.
  • činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí
  • příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků
  • činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí
  • příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi), k prevenci nemoci, nezdravých návyků a závislostí
Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže:
  • zachovávat správné držení těla
  • zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku),
  • koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
  • vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
  • ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
  • vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.)
  • ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)
  • zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.)
  • zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.)
  • pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem
  • rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých
  • mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy
  • mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.)
  • zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami

2. Dítě a jeho psychika = oblast psychologická

      Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči, jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů a vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření, stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení.

Tato oblast zahrnuje tři podoblasti:

  • jazyk a řeč
  • poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
  • sebepojetí, city a vůle
Oblasti vzdělávacích záměrů pedagoga:
  • dorozumívání mezi lidmi
    (= zvuky, gesta, řeč, slova, věty, písmena, čísla symboly; sdělování – knížky , film, divadlo)
  • předměty a jejich vlastnosti
    (= předměty a jejich vlastnosti – velikost, barva, tvar, materiály,chutě, vůně, zvuky, funkce předmětů)
  • číselné a matematické pojmy
    (= číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství)
  • prostorové pojmy a souvislosti
    (= v prostoru i v rovině, uspořádání předmětů)
  • elementární časové pojmy a souvislosti
    (= teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok)
  • lidé a jejich vlastnosti
    (= fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané pohlavními rozdíly; každý je jiný – přirozená rozdílnost lidí) * já (= individuální charakteristiky, osobnost, právo být sám sebou)
JAZYK A ŘEČ
vzdělávací nabídka = co pedagog dítěti nabízí:
  • artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti
  • společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.)
  • komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv
  • samostatný slovní projev na určité téma
  • poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů
  • vyprávění toto, co dítě slyšelo nebo co shlédlo
  • přednes, recitace, dramatizace, zpěv
  • grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen
  • prohlížení a „čtení“ knížek
  • hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest
  • činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika)
Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže:
  • správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči
  • pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
  • vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách
  • vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, ptát se)
  • domluvit se slovy i gesty, improvizovat
  • porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)
  • formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat
  • učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí)
  • naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.)
  • sledovat a vyprávět příběh, pohádku
  • popsat situaci (skutečnou, podle obrázku)
  • chápat slovní vtip a humor
  • sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech
  • utvořit jednoduchý rým
  • poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma
  • rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci
  • sledovat očima zleva doprava
  • poznat některá písmena a číslice, popř. slova
  • poznat napsané své jméno
  • projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film, užívat telefon
POZNÁVACÍ SCHOPNOSTI A FUNKCE, PŘEDSTAVIVOST A FANTAZIE, MYŠLENKOVÉ OPERACE
vzdělávací nabídka = co pedagog dítěti nabízí:
  • přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor o výsledku pozorování
  • záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí
  • motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností
  • konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod.)
  • spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty
  • smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod.
  • námětové hry a činnosti
  • hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity)
  • řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant
  • hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové)
  • činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků (vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médii apod.)
  • činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce)
  • hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině
  • činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich smysluplné praktické aplikaci
  • činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod.
Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže:
  • vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího)
  • záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost
  • poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
  • přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit
  • zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)
  • vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení
  • postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí
  • chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.)
  • chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase
  • naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit
  • řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“
  • nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným
  • vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim
SEBEPOJETÍ, CITY, VŮLE
vzdělávací nabídka = co pedagog dítěti nabízí:
  • spontánní hra
  • činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu
  • činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné
  • činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení
  • příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání
  • cvičení organizačních dovedností
  • estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové a další)
  • sledování pohádek a příběhů obohacujících citový život dítěte
  • cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a v sebeovládání (zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti apod.)
  • hry na téma rodiny, přátelství apod.
  • výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod.)
  • činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností; záměrné pozorování, čím se lidé mezi sebou liší (fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané pohlavními rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem) a v čem jsou si podobní
  • dramatické činnosti (předvádění a napodobování různých typů chování člověka v různých situacích), mimické vyjadřování nálad (úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv, vážnost apod.)činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních
Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže:
  • odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory
  • uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je
  • rozhodovat o svých činnostech
  • ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování
  • vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích), odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod.
  • uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky)
  • přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky
  • prožívat radost ze zvládnutého a poznaného
  • vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení
  • respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti
  • zorganizovat hru
  • uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání), rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí
  • prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.)
  • být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem
  • těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním
  • zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.)

3. Dítě a ten druhý = oblast interpersonální

      Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.

Oblasti vzdělávacích záměrů pedagoga:

  • vztahy mezi lidmi (= kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, cizí lidé, ochrana osobního bezpečí)
  • rodina (= funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat)
  • mateřská škola (= prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi)
  • pravidla vzájemného chování (= doma, v mateřské škole, na veřejnosti, herní pravidla)
Vzdělávací nabídka = co pedagog dítěti nabízí:
  • běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým
  • sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy
  • společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření
  • kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách
  • společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému
  • aktivity podporující sbližování dětí
  • aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří apod.)
  • hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého
  • činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení se na jejich tvorbě
  • hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.
  • činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije - rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat) - mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi)
  • hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením
Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže:
  • navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho
  • porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad
  • přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
  • odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná
  • uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je
  • chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené
  • uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou
  • spolupracovat s ostatními
  • dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla
  • respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.
  • vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.)
  • bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.
  • chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)

4. Dítě a společnost = oblast sociálně-kulturní

      Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga sociálně – kulturní je uvést dítě do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními, uvést je do světa materiálních i duchovních hodnot, do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje a umožnit mu aktivně se podílet na utváření společenské pohody ve svém sociálním prostředí.

Oblasti vzdělávacích záměrů pedagoga:

  • pravidla vzájemného styku
    (= svět lidí, kultury, umění, práce)
  • mravní zásady
  • práce, pracovní činnosti a role
  • kultura a umění
  • svět sportu
  • rozmanitost lidského světa
Vzdělávací nabídka = co pedagog dítěti nabízí:
  • běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování
  • aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy
  • spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě
  • různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích
  • přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.)
  • tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu
  • receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti (poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének)
  • setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě
  • hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí (dítě, dospělý, rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role, herní role) a osvojování si rolí, do nichž se dítě přirozeně dostává
  • aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce) a mravní hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost apod.) v jednání lidí
  • hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce (využívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnostmi a pracovními předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých pracovních úkonů a činností apod.)
  • aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost kultur (výtvarné, hudební a dramatické činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí na kulturních akcích, návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, využívání příležitostí seznamující dítě přirozeným způsobem s různými tradicemi a zvyky běžnými v jeho kulturním prostředí apod.)
Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže:
  • uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.)
  • pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat
  • chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé
  • začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti
  • porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých
  • adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho běžných proměn (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody
  • vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)
  • utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti)
  • chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou k jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí
  • dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát fair
  • uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají)
  • zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami, s penězi apod.
  • vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo)
  • zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
  • vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)

Dítě a svět = oblast enviromentální

      Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v enviromentální oblasti je založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí – počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu – a vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí.

Oblasti vzdělávacích záměrů pedagoga:

  • prostředí, v němž dítě žije
  • příroda živá i neživá
  • látky a jejich vlastnosti
  • životní prostředí a jeho ochrana
  • věda a technika
  • rozmanitost přírody a světa
  • co je nebezpečné
Vzdělávací nabídka = co pedagog dítěti nabízí:
  • přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety
  • aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci (vycházky do ulic, návštěvy obchodů, návštěvy důležitých institucí, budov a dalších pro dítě významných objektů)
  • sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé
  • poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit (dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, technické přístroje, objekty a jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy), využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím
  • hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích, kterých se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečného chování v některých dalších situacích, které mohou nastat
  • praktické užívání technických přístrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě (příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období)
  • práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií, poslech, objevování)
  • praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami)
  • využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte k seznamování dítěte s elementárními dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice)
  • pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů (les, louka, rybník apod.)
  • ekologicky motivované hrové aktivity (ekohry)
  • smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostřední a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí
Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže:
  • orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)
  • zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.)
  • uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit ( vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc)
  • osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi
  • mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte
  • vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)
  • všímat si změn a dění v nejbližším okolí
  • porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivých okolnostem doma i v mateřské škole
  • mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí
  • rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně
  • pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.)